Volejbal



Detail článku: Volejbal


Volejbal muži + ženy, který se schází každé úterý mezi 21:00 až 22:30.

K tréninkům se scházíme pravidelně každý týden. Náš oddíl má v současnosti i se mnou, jako vedoucím, devět stálých členů. Z nich je pět mužů a čtyři ženy ve věkovém rozmezí 20-47 let. Ideálnímu počtu dvanácti hráčů se snažíme přiblížit přizváním hostů. Pro přehlednost máme na serveru Týmuj.cz zřízený oddílový profil, kde stálí členové i hosté potvrzují dopředu svoji účast na trénincích. Náš oddíl je tvořen zástupci různých týmů hrajících místní Amatérskou volejbalovou ligu + amatéry hrajícími čistě pro zábavu. Největší počet hráčů je z týmu Blanka a její tygři, kterému se aktuálně podařilo probojovat do 1. ligy AVL. Další jsou z týmu Matrix. Ten je v 1. lize již dlouhodobým účastníkem. Potom zde nalezneme členy týmů Plácači Modřice (2. liga), Metabond (3. liga), Bizoni (3. liga), Abelovská grupa (v příštím ročníku 4. liga) a Krakeni (4. liga). Kromě toho se někteří hráči potkávají v ad hoc týmech sestavených pro různé další soutěže jako Lelekovická liga či Hanácká volejbalová liga a na mnoha dalších turnajích. Vedoucím oddílu je Radek Kuliha, tel. č. 724505600.

HISTORIE VOLEJBALU

V 19. století a hlavně koncem 19. století začal v celém světě pronikat do popředí zájem o tělesnou výchovu a sport. Z Anglie, kde toto hnutí mělo především svoji kolébku, se sport šířil ponejvíce do Ameriky, kde rychle zdomácněl nejprve v těch třídách obyvatelstva, které měly dostatek času a prostředků k jeho pěstování. V prvém období získávala tělovýchova a sport nadšené vyznavače zvláště u studentů, kteří tak hledali a našli protiváhu ke svému nepřirozenému sedavému způsobu životra.

V amerických vysokoškolských kolejích patřila k nejoblíbenějším studentským sportům atletika, dále rugby, basebal, tedy vesměs sporty, které se pěstovaly v letní sezóně. V zimních měsících zájem o tělesnou výchovu silně klesal, neboť studenti nenacházeli nic rovnocenného těmto sportům. Gymnastická cvičení či společenské hry, se kterými se setkávali v tělocvičnách, je nemohly uspokojit ani po fyzické, natož po psychické stránce. A tu ve snaze o zjednání nápravy vytvořil v roce 1891, resp. 1892 po řadě pokusů springfieldský učitel tělesné výchovy NAISMITH novou hru pro tělocvičnu, která rázem zaujala jeho žáky. Původní "naismith-ball" si pak brzy získal značnou oblibu a pod jménem košíkové, basketbalu, začal svou úspěšnou pouť do celého světa.

Pan Morgan nebo hasiči?

Ze stejného důvodu vytvořil majitel a profesor tělesné výchovy největší sportovní školy ve Springfieldu v Massachusetts (USA) - holyokské koleje - W. G. MORGAN pro své žáky z bohatých obchodnických kruhů novou hru, kterou z neznámých důvodů nazval "mintonette". Košíková se mu zdála totiž příliš namáhavou rekreační hrou, a tak rozdělil tělocvičnu sítí (pro lawn-tennis), jejíž horní okraj natáhl asi ve výši 183 cm od země, žáky své třídy rozdělil na dvě poloviny a dal jim úkol dopravit míč odplácáváním na půli soupeřů. Netušil, že tím dává základ hře, jež se v průběhu dalších desetiletí stala olympijským sportem, radostí a osvěžením statisíců.

To bylo roku 1895. Zde začíná historie volejbalu.

Hráči pana Morgana to neměli zkraje lehké: hrálo se s basketbalovým míčem, ten je pořádně těžký a každou chvíli vyvracel prsty. Zrovna tak ztroskotal z opačných důvodů pokus o hru při požití duše basketbalového míče. Teprve míč zhotovený podle speciálních propočtů rázem odstranil důležitou překážku v dalším rozvoji a minonette pak patřila společně s "hendbollem" (hra s odrážením o stěnu) a basketbalem k náruživě pěstovaným v tělocvičně Morganovy školy.

To je úvod podle volejbalových historiků pravdivý. Podle ústní, ale nepotvrzené, tradice to však měli být chicagští hasiči, kteří si právě volejbalem krátili volné chvíle, když nehořelo.

Ať je to tak, či onak, volejbal se ujal. Když pak měl někdo šťastný nápad, že s hřejivými slunečními paprsky přenesl síť a míč do nejkrásnější tělocvičny světa, do volné přírody, začala se "mintonette" hrát i venku. Při jejím předvedení na springfieldské konferenci ředitelů tělesné výchovy YMKY navrhl A. T. Halstet, aby se nazvala "volley-ball" podle hlavní ideje: odrážení míče - to volley the ball.

A pak v roce 1896 vyšel prvý článek o odbíjené. Ve "Physical Education" psal J. Y. Cameron: "Volleyball je nová hra, výborně se hodící pro tělocvičny a sály, která však může být hrána i venku. Může ji hrát každý počet hráčů. Hra spočívá v uvedení míče v pohyb přes vysokou síť z jedné strany na druhou, berouc tím podíl ze dvou her - tennisu a handballu."


PRAVIDLA VOLEJBALU

Zpracováno dle Mezinárodních pravidel volejbalu 1999 - 2000, uplatněných v České republice od 1. ledna 1999. Jde o překlad oficiálních "Mezinárodních pravidel volejbalu 1999 - 2000" schválených XXVI. kongresem FIVB v Tokiu v říjnu 1998. Tato pravidla vydal: Český volejbalový svaz v Praze, 160 17 Praha 6 - Strahov, Mezi stadiony, PS č. 40 - Komise rozhodčích - subkomise pravidel.

Rozměry hřiště: hřiště je obdélník o rozměrech 18 x 9 m obklopený volnou zónou, která je na všech stranách minimálně 3 m široká. Povrch musí být plochý, vodorovný a jednolitý. Nesmí pro hráče představovat jakékoliv nebezpečí zranění. Je zakázáno hrát na kluzkých nebo hrubých površích. Všechny čáry na hřišti jsou 5 cm široké. Jejich barva musí být světlá a rozdílná od povrchu hrací plochy i od všech ostatních čar. Zóna podání je 9 m široká plocha za koncovou čarou.

Výška sítě: síť je umístěna svisle nad střední čarou a její horní okraj je ve výšce 2,43 m pro muže a 2,24 m pro ženy.

Parametry míče: míč musí být kulatý, s povrchovou vrstvou zhotovenou z měkké kůže a uvnitř s duší z gumy nebo jiného podobného materiálu. Obvod míče je 65 - 67 cm a jeho váha 260 - 280 gramů. Jeho barva je jednotná a světlá, nebo kombinací barev, homologovaných FIVB. Vnitřní tlak je 0,300 - 0,325 kg/cm2 (294,3 - 318,82 mba).

Výstroj hráčů: dresy, trenýrky a ponožky musí být pro družstvo jednotné, čisté a stejné barvy. Je zakázáno nosit výstroj bez řádného očíslování (1 - 18) nebo odlišné barvy od výstroje ostatních spoluhráčů. Je zakázáno nosit předměty, které mohou způsobit zranění nebo přinést hráčům výhodu.

Vedoucí družstva: jak kapitán, tak i trenér družstva jsou zodpovědni za chování a kázeň členů svého družstva.

 

Kapitán: před utkáním podepisuje zápis o utkání a zastupuje své družstvo při losování. Když je míč mimo hru, ze všech členů družstva pouze kapitán ve hře, má povoleno hovořit s rozhodčím. Po utkání kapitán poděkuje rozhodčím a podepíše zápis o utkání, aby tak potvrdil výsledek.

Trenér: v průběhu utkání řídí trenér hru svého družstva z místa vně hřiště. Určuje hráče základní sestavy, jejich náhradníky a vyžaduje oddechové časy a střídání. Před utkáním trenér zapíše nebo zkontroluje jména a čísla svých hráčů v zápisu o utkání a potom jej podepíše. On i další členové družstva smí z lavičky dávat pokyny na hřiště. Trenér muže dávat tyto pokyny stojíce nebo chodíce ve volné zoně před lavičkou svého družstva až k vymezenému prostoru pro rozcvičení.

Chyba ve hře: kdykoliv se družstvo dopustí činnosti v rozporu s těmito pravidly nebo je jinak poruší, je rozhodčím odpískána chyba ve hře. Pokud dvě nebo více chyb následně po sobě, počítá se pouze první z nich. Pokud se dvou nebo více chyb dopustí obě družstva současně vzniká "oboustranná chyba" a rozehra se opakuje. Následek chyby je ztráta rozehry a bod; soupeř družstva, které se dopustilo chyby vyhrává rozehru a získává bod.

Vítězství v setu: set vyhrává družstvo, které jako první získalo 25 bodů s rozdílem nejméně dvou bodů. V případě nerozhodného stavu 24 : 24 se ve hře pokračuje, dokud není dosaženo dvoubodového rozdílu (26 : 24, 27 : 25). V rozhodujícím setu (pátém) se hraje do 15 bodů s rozdílem 2 bodů.

Nepřítomné a neúplné družstvo: odmítne-li družstvo hrát, poté co k tomu bylo vyzváno, je prohlášeno za "nepřítomné" a prohrává utkání skrečí s výsledkem 0 : 3 na sety a 0 : 15 na body v každém setu. Družstvo, které se bez závažných důvodů nedostaví na hřiště včas, je prohlášeno za "nepřítomné" se stejnými důsledky jako v předcházejícím pravidle. Družstvo, které je prohlášeno za "neúplné" v setu nebo v utkání, prohrává set nebo utkání. Dosažené body a sety si neúplné družstvo zachovává.

Sestava družstva: ve hře musí být vždy šest hráčů každého družstva. Základní sestava družstva určuje pořadí postupu hráčů na hřišti. Toto pořadí musí být zachováno po celý set. Pokud družstvo využije možnosti zaznamenat do zápisu obranného hráče "libera", jeho číslo musí být zaznamenáno na záznamu postavení pro 1.set společně s čísly šesti hráču základní sestavy.

Postavení: v okamžiku, kdy podávající udeří do míče, musí být hráči obou družstev rozmístěni uvnitř vlastního pole v souladu s pořadím postupu (s vyjím-kou podávajícího). Postavení hráčů je číslováno následovně: tři hráči u sítě jsou hráči přední řady a zaujímají postavení 4 (přední-levý), 3 (přední-střední) a 2 (přední-pravý). Zbývající tři jsou hráči zadní řady a zaujímají postavení 5 (zadní-levý), 6 (zadní-střední) a 1 (zadní-pravý). Každý hráč zadní řady musí být v postavení dále od sítě než jemu odpovídající hráč přední řady (rozhoduje alespoň část chodidla). Každý pravý (levý) krajní hráč musí mít alespoň část svého chodidla blíže pravé (levé) postranní čáře než jsou chodidla středního hráče jeho řady. Po úderu do míče při podání se mohou hráči přemísťovat a zaujímat jakékoliv postavení ve svém poli a volné zóně. Chyby v postavení se dopustí družstvo, není-li některý hráč ve svém správném postavení v okamžiku, kdy podávající udeří do míče. Dopustí-li se podávající "chyby při podání" převládá tato chyba nad chybou v postavení. Stane-li se podání chybným až po úderu do míče, počítá se jako první chyba v postavení.

Střídání hráčů: družstvo může v jednom setu uskutečnit maximálně šest střídání. Najednou je možno vystřídat jednoho nebo více hráčů. Hráč základní sestavy může v setu ze hry odstoupit a vrátit se pouze jednou, a to pouze do svého původního postavení v základní sestavě.

Hráč "Libero": Každé družstvo má možnost uvést do své konečné soupisky 12-ti hráčů jednoho specializovaného obranného hráče - libera. Libero musí být před zápasem uveden v zápisu o utkání na specielní řádce připravené k tomuto účelu. Hra Libera je omezena požadavkem, aby se choval jako hráč zadní řady a není mu dovoleno dokončit útočný úder odnikud, pokud by byl míč v okamžiku doteku zcela nad úrovní horního okraje sítě. Libero nesmí podávat, blokovat a ani se o blok pokoušet. Z míče, zahraného liberem v přední zoně nebo jejím prodloužení obouruč vrchem prsty, nesmí být útočeno nad úrovní horního okraje sítě. Zahraje-li libero stejným způsobem za přední zónou, může být z míče útočeno jakkoliv. Libero musí mít dres, který se barvou nebo provedením liší od ostatních členů mužstva. Střídání libera nejsou započítávána jako normální střídání a jejich počet je neomezený, avšak mezi dvěma následujícími střídáními musí být alespoň jedna rozehra. Mohou být uskutečněna pouze tehdy, je-li míč mimo hru a dříve, než rozhodčí zahájí hru písknutím. Libero smí vstupovat do a opouštět hřiště jen přes postranní čáru před svou lavičkou, a to mezi útočnou a koncovou čárou hříště. Zraněný libero může být v průběhu utkání nahrazen kterýmkoliv hráčem uvedeným v zápisu po předchozím souhlasu prvního rozhodčího. Zraněný libero se již v průběhu utkání nesmí vrátit do hry. Hráč, určený k náhradě zraněného libera zůstává v této funkci pro zbytek utkání. Za správné střídání libera do i ven z hřiště odpovídá trenér. Pokud nastane chyba, je družstvo trestáno za chybu v postavení se všemi důsledky.

Míč ve hře: míč je ve hře od okamžiku úderu do míče při podání povoleném rozhodčím.

Míč mimo hru: míč je mimo hru v okamžiku chyby odpískané rozhodčím. Jestliže nenastala chyba, v okamžiku zapískání.

Míč ve hřišti: míč je ve hřišti "dobrý míč", jestliže se dotkne povrchu hřiště, včetně vymezujících čar.

Míč mimo hřiště: míč je mimo hřiště "out", když:
a) část míče, která se dotkne povrchu, je zcela mimo vymezující čáry,
b) se dotkne předmětu vně hřiště, stropu nebo osoby, která je mimo hru,
c) se dotkne antének, provazů, sloupků nebo sítě vně postranních pásek,
d) přeletí rovinu sítě zcela nebo jen částečně vně prostoru přeletu.

Odbití družstva: každé družstvo ma právo nejvýše na tři odbití míče (i po bloku). Odbití zahrnují nejen úmyslná odbití hráčem, ale i neúmyslné doteky míče.

Následné doteky: hráč nesmí odbít míč dvakrát po sobě!

Současné doteky: dva nebo tři hráči se mohou dotknout míče současně:
a) je to počítáno jako dvě (tři) odbití (vyjma bloku). Pokud se snaží více hráčů zahrát míč, ale pouze jeden se míče skutečně dotkne, je započítáno pouze jedno odbití. Jestliže se hráči srazí, není to chyba,
b) vyskytnou-li se současné doteky obou soupeřů nad sítí a míč zůstane ve hře, družstvo, které přijalo míč, má právo na další tři odbití. Letí-li takový míč mimo hřiště "out", je to chyba družstva na opačné straně,
c) vedou-li současné doteky obou soupeřů k "držení", je to "oboustranná chyba" a rozehra se opakuje (nový míč).

Charakteristika odbití:

 

Vyjímky: při blokování mohou nastat následné doteky jednoho nebo více blokujících za předpokladu, že se tyto doteky vyskytnou v průběhu jedné akce. Při prvním odbití míče družstvem se může míč dotknout postupně různých částí těla za předpokladu, že se tyto doteky vyskytnou v průběhu jedné akce.

Přelet míče přes síť: míč zahraný do pole soupeře musí přeletět síť mezi anténkami. Míč, který přeletěl rovinu sítě do soupeřovy volné zóny zcela nebo jen částečně vně prostoru přeletu, může být v rámci povoleného počtu odbití družstvem zahrán zpět za předpokladu, že se hráč nedotkne soupeřova pole a že míč je zahrán zpět přes rovinu sítě opět vně prostoru přeletu na téže straně sítě. Družstvo soupeře nesmí takové akci bránit!

Přesáhnutí přes síť: při bloku je blokujícímu hráči dovoleno dotknout se míče za sítí za předpokladu, že nepřekáží soupeři ve hře před nebo v průběhu jeho útočného úderu. Hráči je dovoleno přesáhnout rukou za síť po útočném úderu za předpokladu, že úder do míče byl zahájen ve vlastním prostoru hry.

Proniknutí pod sítí: pronikat pod sítí do prostoru soupeře je dovoleno za předpokladu, že se tím nepřekáží soupeři ve hře. Je dovoleno dotknout se soupeřova pole nohou(ama) nebo rukou(ama) za předpokladu, že část pronikající(ch) nohy(ou) nebo ruky(ou) zůstane buď ve styku se střední čárou nebo přímo nad ní (nohou se rozumí část dolní končetiny od kotníku po konečky prstů, rukou se rozumí část horní končetiny od zá-pěstí po konečky prstů). Dotknout se soupeřova pole jakoukoliv jinou částí těla je zakázáno. Hráč může vstoupit do soupeřova pole poté, co se míč dostal mimo hru.

Dotek sítě: dotek sítě je chybou s vyjímkou situace, kdy se hráč, který se nepokouší hrát míč, náhodně dotkne sítě. Po odbití míče se může hráč dotknout sloupku, provazu nebo jakéhokoliv předmětu vně celkové délky sítě za předpokladu, že to nijak neovlivní průběh hry.

Podání: první rozhodčí povolí podání, jakmile zkontroluje, že obě družstva jsou připravena ke hře a podávající drží míč. Míč při podání musí být nadhozen nebo puštěn z ruky(ou) a poté udeřen jednou rukou nebo kteroukoliv částí paže dříve, než se dotkne kterékoliv jiné části těla nebo hrací plochy. Podávající hráč musí udeřit do míče v průběhu pěti sekund po zapískání rozhodčího. Ruší se tzv. "pokus o podání".

Clonění: hráči podávajícího družstva nesmějí cloněním bránit svému soupeři, aby viděl na podávajícího hráče nebo na dráhu letu míče.

Individuální clona: hráč podávajícího družstva vytváří individuální clonu, jestliže v době provádění podání nebo přeletu míče po podání nad ním pohybuje pažemi, skáče nebo se pohybuje stranou.

Kolektivní clona: družstvo vytváří kolektivní clonu, je-li podávající hráč skryt za skupinou dvou nebo více spoluhráčů a míč je podáván přes ně.

Útočný úder: všechny akce, po kterých míč směřuje do pole soupeře, kromě podání a bloku, jsou považovány za útočné údery. Hráč přední řady smí dokončit útočný úder v jakékoliv výšce za předpokladu, že dotek míče nastal uvnitř vlastního hracího prostoru. Hráč zadní řady může také dokončit útočný úder z přední zóny, jestliže je v okamžiku doteku jakákoliv část míče pod úrovní horního okraje sítě.
Chyby při útočném úderu:

Blok: blokování je činnost hráčů v blízkosti sítě, jejímž účelem je zabránit přeletu míče od soupeře tím, že sáhnou výše, než je horní okraj sítě. Blok je dokončený, kdykoliv se blokující dotkne míče. Dokončit blok je povoleno pouze hráčům přední řady.

Dotek bloku: u jednoho nebo více blokujících se mohou vyskytnout následné doteky za předpokladu, že tyto doteky jsou uskutečněny v průběhu jedné akce. Tyto doteky mohou být provedeny kteroukoliv částí těla. Při blokování může hráč umístit své ruce a paže za síť za předpokladu, že jeho činnost nepřekáží soupeři ve hře. Není tedy dovoleno dotknout se míče za sítí dokud soupeř neprovedl útočný úder. Dotek míče při bloku není započítáván jako odbití družstva. První odbití po bloku může být provedeno kterýmkoliv hráčem, včetně toho, který se dotknul míče během bloku. Blokovat soupeřovo podání je zakázáno.


Zpět na hlavní stránku

POŘÁDANÉ AKCE





SVĚTÉLKA NA ŘECE - 23. prosince 2018 v 18 hodin na Komínské lávce u sokolovny

Přijďte si s námi užít večer před Štědrým dnem a popřát vám pohodové svátky. Společně si zazpíváme koledy, rozsvítíme řeku a domů si budete moci odnést Betlémské světlo.

více

SOKOLSKÝ PLES - 19. ledna 2019 v 19.30 hodin

Všechny srdečně zveme na Sokolský ples, který se bude konat v sobotu 19. ledna 2019 v 19.30 hodin v komínské sokolovně. Vstupenky je možno zakoupit v prodejně Elektro na Svratecké ulici. K tanci nám bude hrát skupina Blíženci, o kulturní zážitek se postará Pole dance a Isis. Vstupenka je slosovatelná a v její ceně je i ochutnávka vín.

více

Nábor dětí do florbalu od 4 let

.

více

PODĚKOVÁNÍ

Sportujeme
s podporou statutárního města Brna.